KLUB PŘATEL PAMÁTNÍKU

K Bráně nebes – výlet do Tišnova a okolí

K Bráně nebes vedla cesta zpočátku trnitá. Způsobily to technické problémy na dráze, které v sobotu 29. června ráno ztížily plány nejen nám. S více jak hodinovým zpožděním jsme konečně dorazili do Tišnova, kde mohl výlet pokračovat dle plánu.
Na náměstí Míru jsme si připomněli nejdůležitější milníky v historii města. V letošním roce uplynulo 780 let od nejstarší písemné zmínky o Tišnovu, tehdy vsi Ťušnovice. Na radnici, oblíbeném cíli všech profesionálních i amatérských fotografů, jsme brzy objevili známý nápis: Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava, který napovídá, jaký význam pro místní obyvatele mělo vždy nejbližší okolí. Právě na nedalekou Květnici vedly naše další kroky. Námaha při výstupu byla odměněna krásným výhledem nejen na Tišnov, ale také na Předklášteří s klášterem Porta coeli, Bránou nebes. Hektické ráno bylo na vyhlídce Velké skály rázem zapomenuto. Čas se najednou stal relativním pojmem. Díky literárním ukázkám jsme si zde připomněli některé osobnosti spjaté s tímto koutem Vysočiny. Zejména básníka Josefa Uhra, rodáka z nedaleké Borače-Podolí a Františka Josefa Karase, tišnovského rodáka, který ve svém díle na své rodné město často vzpomínal.
Od vzpomínek jsme se přenesli zpět do přítomnosti a vyrazili do Předklášteří. Klášter byl založen českou královnou Konstancií ve 13. století. Přestože v průběhu staletí prodělal četné změny, zachoval si své architektonicky cenné prvky. Unikátním je zejména gotický, bohatě zdobený portál, u kterého jsme společnou fotografií oficiálně výlet zakončili. Více fotografií si tradičně můžete prohlédnout na facebookovém profilu „Památník písemnictví na Moravě-Klub přátel“.

⇒
BRÁNOU MORAVSKÉHO KRASU
Kdo nelenil a druhou říjnovou sobotu se s Klubem přátel vypravil do Moravského krasu, byl odměněn. Odměnou nebyla žádná cena, ani finanční či materiální, ale působivá hra začínajícího podzimu byla nezapomenutelným zážitkem. Barevná paleta listů, hřejivé paprsky slunce opírající se do našich zad i vodní hladiny Křtinského potoka, mohutné skály i volně roztroušené balvany, to vše musí člověk zažít.
Nejdříve jsme si prohlédli perlu barokní Moravy, poutní chrám Panny Marie ve Křtinách od nám dobře známého J. B. Santiniho-Aichela. Dál už naše kroky vedly přes vesnici Habrůvka, Křtinským údolím k Býčí skále, kde jsme se zaposlouchali do literární ukázky několika pověstí a básní s tematikou Moravského krasu. O dalších autorech a umělcích, které tato příroda oslovila, byl další příspěvek, tentokrát u Františčiny huti v Josefovském údolí. Posledním zastavením byl adamovský kostel sv. Barbory s prohlídkou pozoruhodného díla gotického umění, Světelského oltáře.
Výlet „Bránou Moravského krasu“ zakončil naši letošní turistickou sezonu, ale věřím, že se setkáme buď přímo v Památníku písemnictví na některé z dalších akcí, nebo virtuálně na profilu Památníku na Facebooku.
A jak viděl Moravský kras Vítězslav Nezval?

Skály se k sobě tulí,
Punkva líbá modré nehty pomněnce,
muži jsou ze žuly,
ženy z vápence.
Skalnaté kopce, stvořené pro kamzíky
protahují si nalomený vaz.
Pod zemí houstne mléko pro krápníky,
to je Moravský kras.

⇒

V MÁJI ZA POHÁDKOU MÁJE
V sobotu 5. května 2012 jsme se s Klubem přátel vypravili na místa spojená s dětstvím Aloise a Viléma Mrštíkových a především s dnes již kultovní Pohádkou máje. Ostrovačice, obec vzdálená asi patnáct kilometrů západně od jihomoravské metropole, nás zaujala nejen proto, že do těchto míst zasadil Vilém Mrštík děj svého románu, ale také pro svoji spojitost s Rajhradem. V 11. století daroval kníže Břetislav ves Ostrovačice právě nově založenému benediktinskému klášteru. Díky vlivu vzdělaných benediktinů zde má velkou tradici školství a rovněž zde působili významní umělci spjatí s benediktiny, ať již slavný architekt Santini-Aichel, nebo brněnský barokní malíř Jan Jiří Etgens. Naše první kroky ale nemohly vést nikam jinam, než do Památníku Pohádky máje, který je umístěn na místním obecním úřadě. Kolik skutečných žen inspirovalo Viléma pro napsání postavy krásné Helenky, co spojuje Jiřího Voskovce s Pohádkou máje, která příroda je skutečně popsaná v tomto díle? Tyto a mnohé další záhady jsme rozluštili díky prohlídce Památníku. A protože jsme chtěli vidět Podkomorskou myslivnu, Helenčin pomník či studánku co nejrychleji na vlastní oči, byl nejvyšší čas vyrazit. Za zády nám pulsovalo město svými zvuky civilizace, především burácením motorů z nedalekého závodního okruhu, přesto nás příroda dokázala pohltit natolik, že se nám snad chvílemi podařilo vžít se do pocitů radosti z krajiny, které prožívali i hrdinové Pohádky máje.
 

 ⇒

PO STOPÁCH LIŠKY BYSTROUŠKY
Výlet do okolí Bílovic nad Svitavou

Klub přátel Památníku písemnictví na Moravě uspořádal v sobotu 1. října 2011 výlet do Bílovic nad Svitavou a blízkého okolí. Po stopách lišky Bystroušky se s námi vydali účastníci všech generací, ti nejmenší dokonce ještě v kočárku. Z konečné tramvaje v městské části Brno–Obřany jsme se vydali proti proudu řeky Svitavy Těsnohlídkovým údolím s řadou studánek a pomníčků, připomínajících ne vždy jen radostné události. Bílovice nad Svitavou byly vždy oblíbeným výletním cílem řady osobností nejen z Brna a okolí, které své stopy nesmazatelně vryly do historie místa. Kromě autora Lišky Bystroušky Rudolfa Těsnohlídka zde náměty pro svou tvorbu hledali také Stanislav Kostka Neumann, malíř Alois Kalvoda či sourozenci Čapkovi. Prostřednictvím krátkých literárních ukázek některých autorů jsme se snažili poodhalit jejich pocity a dojmy z rozmanité přírody.

⇒

VÝLET DO TŘEBÍČE
Není náhodou, že poslední dvě putování Klubu přátel nás zavedla na Vysočinu. Nenásilně se zde spojují přírodní krásy s historickým dědictvím a úsilím současných i minulých obyvatel. Inspirací se stala pro celou řadu výtvarných umělců, básníků, spisovatelů či hudebních skladatelů. Jako jediný kraj v republice nabízí Vysočina hned tři památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V 90. letech bylo zapsáno náměstí a zámek v Telči a také (nám z minulého výletu známý) poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. V roce 2003 přibyla na seznamu třebíčská bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť. A jak jsme měli možnost obě pamětihodnosti poznat, bylo to jistě po právu. Ale nepředbíhejme.
Nejprve jsme celé město a okolí shlédli z ptačí perspektivy z Městské věže, abychom věděli, co nás čeká. Schody vedoucí na ochoz ve výšce 35 metrů nikdo z nás nepočítal, ale na úvod to byl docela slušný sportovní výkon. Tepová frekvence se zklidnila při krátké literární ukázce z díla Vítězslava Nezvala před budovou gymnázia na Masarykově náměstí. K absolventům tohoto gymnázia, založeného v roce 1871, patřil nejenom Nezval, ale také např. Jakub Deml, Bedřich Václavek, Jan Dokulil, Jan Zahradníček či Bohumír Šmeral.
Vítězslav Nezval vzpomínal v knize Z mého života i na židovské ghetto, na jeho křivolaké uličky a atmosféru, ohromující svojí bizarností. I my jsme se ponořili do zcela jiného světa. Svým poutavým vyprávěním nám bránu do židovského města otevřel PhDr. Rudolf Fišer, CSc., historik a uznávaná osobnost města. Unikátní je rozsah ghetta, ve kterém se dochovalo přes 100 domů, včetně dvou synagog. Do jednoho z domů jsme měli možnost také nahléd-nout. Byl to dům s původní studnou ve sklepení. Pro dodržení časového harmonogramu jsme museli zajímavé povídání o historii a zajímavostech, nejenom židovské čtvrti, ukončit. Na nedalekém židovském hřbitově zazněla druhá ukázka z díla Vítězslava Nezvala.
Putování po zajímavostech Třebíče jsme zakončili prohlídkou baziliky sv. Prokopa. Bazilika patří ke skvostům středověkého stavitelství. Nejcennější částí je gotická krypta, rozeta ve východní části apsidy a severní portál, tzv. rajská brána. Nástěnné malby v opatské kapli patří k nejstarším dochovaným na našem území. Od románsko-gotické architektury jsme se přesunuli na Karlovo náměstí, kde jsme si z posledních sil prohlédli dva z dochovaných renesančních domů, Malovaný a Černý, vyzdobených krásnými sgrafity.
Během výletu jsme poznali řadu pozoruhodných památek a také jsme se seznámili se zajímavými lidmi. Poděkování patří také Jindře Pavelkové, která nám tato setkání zprostředkovala.

 ⇒

VÝLET DO ŽDÁRU NAD SÁZAVOU
Klub přátel Památníku písemnictví na Moravě uspořádal 2. října 2010 celodenní výlet do Žďáru nad Sázavou a jeho okolí. Město ležící na pomezí Čech a Moravy, obklopené krásnou přírodou chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, nabízí turistům celou řadu přírodních, kulturních a sportovních zážitků.
Cílem výletů Klubu jsou hlavně památky spojené s literaturou, proto byl jednou ze zastávek areál zámku, ve kterém je mimo jiné umístěno Muzeum knihy. Expozice mapuje vývoj knihy, knihtisku a knižní kultury a svým významem je ojedinělá nejen u nás, ale i v celé Evropě. Opomenuto nebylo ani proslulé poutní místo, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Jana Blažeje Santiniho Aichela. Své stopy zanechal geniální architekt i na dalších místech, mezi jeho stavby patří i tzv. Dolní hřbitov, klášterní dvůr Lyra a kaple sv. Barbory. Do každé z nich Santini vtiskl svůj nezaměnitelný rukopis ve stylu tzv. barokní gotiky.
Celodenní výlet za poznáním završila malá procházka po okolí Žďáru nad Sázavou.

Cestou do Muzea knihy a po stopách Santiniho, na snímku kostel sv. Jana Nepomuckého.

⇒

TROJÚHELNÍK VESNIC BRATŘÍ MRŠTÍKŮ (Těšany, Diváky, Klobouky u Brna)
V sobotu 19. června 2010 pořádá Klub přátel výlet do míst, kde žili a tvořili spisovatelé Alois a Vilém Mrštíkovi. Prvním zastavením budou Těšany, které společně s příběhem Marie Turkové, alias Maryši, inspirovaly Aloise Mrštíka k napsání stejnojmenného venkovského dramatu. Poté se přesuneme do další obce, do Divák. V místní škole působil Alois Mrštík třicet pět let, od roku 1889. Na poslední léta svého života se Vilém ke svému bratrovi přistěhoval a vytvořili z Divák jedno z center moravské kultury. Díky bratrské spolupráci zde vznikla i rozsáhlá, devítisvazková kronika moravské dědiny – Rok na vsi. Pomyslný trojúhelník obcí uzavřeme v nedalekých Kloboukách u Brna. Z větrného mlýna nad vesnicí, z tzv. větřáku, shlédneme na krajinu, která tak ovlivnila a inspirovala oba spisovatele.
Sraz účastníků: Ústřední autobusové nádraží Zvonařka, 9 hodin, stanoviště č. 2 (odjezd autobusu v 9:14).
⇒

VÝLET HALASOVÝM KUNŠTÁTSKEM
Klub přátel Památníku písemictví na Moravě pořádá celodenní výlet do Kunštátu a okolí; sraz účastníků je 3. října 2009 v Brně-Králově Poli na vlakovém nádraží v 8 hodin, předpokládaný návrat v 18.00 hodin.
⇒

PROCHÁZKA ŽIDENICEMUI ANEB PO STOPÁCH BOHUMILA HRABALA
V sobotu dne 23. května 2009 pořádá Klub přátel Památníku písemnictví na Moravě procházku místy, kde Bohumil Hrabal prožil první tři roky svého života a kam se později vracel na prázdniny. Projdeme se ulicí Hrabalovou k jeho rodnému domu na Balbínově ulici, poté navštívíme židenický hřbitov a park Akátky. Další zastavení na plánované trase bude u bývalého Lacinova mlýna a u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích. Procházku „Po stopách Bohumila Hrabala“ zakončíme před bývalou restaurací U Machů. Jednotlivá zastavení budou doprovázena ukázkami ze spisovatelových vzpomínkových próz.
Sraz účastníků je v 10 hodin na Staré Osadě, na konečné tramvaje č.2 a 3.
 

⇒

ZA PAMÁTKAMI OLOMOUCE
V neděli 29. března 2009 pořádá Klub přátel Památníku písemnictví na Moravě výlet do Olomouce, hanácké metropole. Odjezd autobusem z Brna bude v 8 hodin, příjezd do Olomouce v 9 hodin. Navštívíme dochované pozůstatky románského přemyslovského paláce u katedrály sv. Václava a poté se vydáme do Arcidiecézního muzea, kde je v neděli vstup zdarma. Následovat bude oběd a prohlídka centra města. Předpokládaný odjezd z Olomouce je v 17 hodin 5 minut a příjezd do Brna 18 hodin 15 minut.
Sraz účastníků je v 7 hodin 45 minut na autobusovém stanovišti před hotelem Grand, Benešova třída. Bližší informace: Ivan Zálešák, tel.: 547 229 126.
⇒

CYKLISTICKÝ VÝLET "PÁLAVSKÁ ARCHEOSTEZKA"
V sobotu 11. října 2008 se koná cyklistický výlet pořádaný Klubem přátel Památníku písemnictví na Moravě a začíná ve Vranovicích, kam se dopravíme vlakem. Budeme pokračovat do Pouzdřan a Strachotína; cílem je archeologická lokalita Dolní Věstonice. Zpět pojedeme do Ivaně, Bedřichovým lesem do Přibic a odtud již na nádraží ve Vranovicích (do Brna opět vlakem). Celkem bychom měli na kole ujet zhruba 24 km.
Sraz účastníků je v 9 hodin ve vestibulu hlavního nádraží v Brně.
 

⇒

KRAJEM DĚTSTVÍ VÍTĚZSLAVA NEZVALA S PAMÁTNÍKEM PÍSEMNICTVÍ NA MORAVĚ
Klub přátel Památníku písemnictví na Moravě pořádá (nejen) pro své členy procházku krajem dětství Vítězslava Nezvala. Výlet, který je připomínkou padesátého výročí úmrtí spisovatele, se koná v neděli 20. dubna 2008.
V loňském roce založil Památník písemnictví na Moravě vlastní Klub přátel. Ve stejné době vznikla myšlenka pořádání každoročních sportovně kulturních akcí. Prvním počinem byl cyklistický výlet po stopách Petra Bezruče, který se konal v říjnu 2007. Pro jeho úspěch i v tomto roce zveme všechny zájemce na další z akcí.
V měsíci dubnu letošního roku je tomu přesně padesát let, kdy v Praze zemřel český básník, spisovatel a překladatel Vítězslav Nezval. Osobnost a dílo zakladatele poetismu a představitele surrealismu si připomeneme v kraji, který ho jistě velmi ovlivnil, tedy v kraji jeho dětství. Šemíkovice, Rouchovany, Tavíkovice – místa dětských her, prvních přátelství a zároveň prvního okouzlení divadlem.
Sraz účastníků výletu je naplánován na neděli 20. dubna 2008 v 7 hodin 40 minut před čekárnou autobusového nádraží Zvonařka v Brně.
Záběry z průběhu výletu...
 

⇒

VÝROBA PERGAMENU V PAMÁTNÍKU
V každém klášteře bylo při jeho založení pamatováno na knihovnu, protože knihy byly důležitou součástí řeholního života. Některé se do kláštera dostaly koupí či darem, jiné byly napsány přímo v jeho zdech. Převážná většina nejstarších rukopisů byla vytvořena právě v klášterech – centrech vzdělanosti. V některých klášterech vznikala ve starších dobách také samotná psací látka. Tou byl až do 13. století výhradně pergamen – opracovaná kůže z ovcí, oslů či koz. Rajhradský klášter patřil k těmto řeholním domům, které si vyráběly i psací látku vlastními silami. Svědčí o tom mimo jiné zprávy o početném stádu ovcí, které spásaly klášterní louky.
Vyrobit kvalitní a pro psaní použitelný pergamen není jen tak. Po očištění se kůže máčí ve vápenné vodě, poté se zbavují srsti a zbytků masa, napínají na rám, hladí, bělí a leští. Tento postup může nezasvěceným připadat jako velmi jednoduchý. Každá z činností ale vyžaduje velkou míru zručnosti a trpělivosti a hlavně odolnosti proti pachům, které celý proces doprovází. Klášterní stádo ovcí a koz se v loňském roce utěšeně rozrostlo, kůží je dostatek. Pracovníci Památníku písemnictví na Moravě, kteří se o výrobu pergamenu pokoušejí již několik měsíců, proto nepohrdnou pomocnou rukou z řad (nejen) členů Klubu přátel Památníku. A to především ve čtvrtek 10. července, kdy završí své úsilí dokončením celé výroby. Všichni zúčastnění si budou moci odnést kousek vlastnoručně vyrobeného pergamenu. Sraz účastníků je v 16 hodin u pokladny Památníku.

⇒